horoskopy na dnešní den

Hermes Trismegistos – vskříšení alchymie

Mnoho z nás si při vyřčení slova alchymie vybaví tajemné sklepení, ve kterém v baňkách a křivulích bublají nad ohněm podivné tekutiny a produkují magické páry, které jsou vždy připraveny na útok či obranu. Nádoby, které jsou zahřívány, míchány, chlazeny a zaříkávány a v nichž přes veškerou péči nedochází k přeměně ingrediencí v žádané zlato či elixír mládí.

Co tedy vlastně byla skutečná alchymie? Dnes se historikové domnívají, že to byla předchůdkyně naší vědy, fungující a kvetoucí kdesi v dálkách času ještě před potopu. Po potopě světa se opět vynořila. Avšak na rozdíl od košatého stromu poznání, bylo možno sebrat již jen zlomky. A tak nám vznik a původ a rovněž cíl alchymie mizí v dálkách času. Proto se vraťme k alchymii po potopě. Jejím prvním důležitým znakem bylo, že šlo o vědu jednotnou, obsahující v sobě chemii, fyziku, medicínu, matematiku, astrologii, psychologii i magii. Druhým výrazným znakem bylo, že získané poznatky byly určeny pouze úzkému kruhu zasvěcených, a nebyly přístupné obyčejným lidem.

Ve starověku bylo sepsáno velmi mnoho alchymistických knih a textů. Alchymistické svazky tvořily velkou část literatury. Mezi základ patří krátký text Smaragdové desky, sepsaný Hermem Trismegistem. Hermes Trismegistos, v překladu Hermes Třikrát Veliký, poněkud mlhavá postava dávné minulosti, bývá považován za zakladatele alchymie. Mnoho legend pak připisuje vznik alchymie egyptskému bohu Thovtovi. Ten sepsal 42 knih v nichž bylo veškeré vědění. Hermes Trismegistos a Thovt bývají mnoha badateli vnímáni jako jediná postava. Oba působili v lékařství, vykládali sny a provázeli zesnulé duše.

Hermova Smaragdová deska mluví o jednotě a sjednocující síle ze které vše pochází a do které se vše vrací. Není na ní uveden žádný konkrétní návod. Text je všemu vysoce nadřazen a ve své krátkosti pojímá Zemi i vesmír jako jediné. V textu můžeme najít rovněž i obrazný, nadřazený návod, jak se do tohoto vesmíru opět včlenit, jak nalézt spokojenost. Lze z něj vyčíst i podstatu dění na Zemi, podstatu stvoření a přerodu hmoty, která je součástí jediného. Snad proto právě zde viděli alchymisté návod pro hledání elixíru mládí, kamene mudrců i výrobu zlata.

Alchymie opravdu objevila celou řadu nových látek i chemických postupů. Ovšem praktickou otázkou dnes zůstává, zda nám může ještě dnes něco dát, zda můžeme její pradávné poznatky dnes nějak využít.

Tedy třeba nějaký praktický návod pro nás? Například něco pro zkrášlení i hojení, čímž může být i celkem jednoduchá bylinná mast? Uvěříme-li principu, že to dobré, co přijaly byliny, přijme i naše tělo a co krášlí tyto byliny, zkrášlí i nás, můžeme se o to pokusit. Co vložíme, bude vydáno a vše dosahuje dokonalosti stejnými zákony.

Za slunečného dne se sluncem v našem srdci, natrháme několik hrstí měsíčku zahradního. Nasekaný ho zpěníme na domácím sádle a necháme jeden den macerovat. Druhý den přihřejeme, zamícháme a teplé přecedíme do skleniček. Přidáme-li ke kráse této byliny naši lásku, péči a úctu ke všemu, co nám prochází rukama a co vyrábíme, spolu s láskou k vesmíru, přírodě a k lidem, pro které je určena, zvyšujeme účinnost této oku i tělu lahodící léčivé masti. Na chvíli se i my stáváme alchymisty, předávajícími hojivé energie.